9. kapitola Návštěvník 3. část

20. ledna 2013 v 20:02 | Nalouwi |  Prokletí ostrova Aspairënya
Ahojky,
už hrooozně dlouho mám napsanou tuhle kapitolu a konečně se mi povedlo ji přepsat do počítače, ale je hrozně krátká- v ruce takhle nevypadala... Omlouám se, pokud jste očekávali jednorázovku, ale brzy po jejím přidání jsem ji vymazala, protože byla hrohně divná. :) Tak třeba vymyslím něco jiného.
Hezké čtení!



Co to je? Ne, optický klam to není. Tak, co by to mohlo být?
Alcië seděla v koši a sledovala palubu. Za celou dobu, co tady seděla, spatřila jednou Valcara, skupinku hlasitě se hádajících námořníků, další námořníky sledující obzor, či jen se tak procházející, pár racků, co se usadilo na zábradlí lodi, ale ani jednou oba kluky. Také spatřila zvláštní věc. Tmavý stín, který se pohyboval hlavně v jiných stínech, skrýval se za bednami a pozorně sledoval dění na palubě.
To ale není nikdo z paluby, zamyslela se. Kdo to-? Démon. Takže je to pravda! Co s tím udělám?
Sledovala ho zúženýma očima a hledala na něm nějaký náznak, který by potvrdil její domněnku.
Jak se dá vlastně zničit démon? Oheň? Ne. Zbraně? Ne. Kouzla? Jsme nějakých schopni? Ne. Takže taky ne. Do háje! Co zbývá.
Nic ji nenapadalo. Jen něco v její hlavě opakovalo: láska, láska, láska,...
" Hloupost." zamumlala nahlas " To je blbost. V pohádkách možná, ale tady? To jsem pořád ještě dítě, že na takové věci věřím? Copak můžu přijít za démonem a říct: 'Mám tě ráda a teď buď hodný.'
Jsem fakt hloupá." Pak se plácla do čela. "Zkusím Valcara. Na démona by to asi nezapůsobilo, ale na Valcara by mohlo... Musím mu pomáhat, vyslechnou ho a povzbuzovat ho." Zaradovala se, slezla dolů a vydala se za svým kamarádem.
***
" Kde je Alcië?" zeptal se Onóno
" Nevím. Asi se někde fláká." pokrčil rameny Laston a dál se věnoval četbě knihy O Démonech, kterou vytáhl ze zaprášené krabice od královny Alexandrie.
" Doufám, že se někam neschovala a něco nevymýšlí."
" Proč? Tipuju, že přesně to dělá."
" Bojím se, aby neudělala nějakou hloupost."
" Seš nějakej starostlivej." zasmál se přítel a poplácal ho po zádech.
" Nediv se," zabručel Onóno " máme na palubě démona. Ale vždyť je to vlastně jenom démon, takže co."
" Ne, promiň. Tak jsem to nemyslel."
" V pohodě. Našel jsi něco?" zeptal se a ukázal na knihu.
" Nic moc." protáhl se Laston " Samé hlouposti."
" Tak hledej dál. Já jdu najít Alcii."
" Dobře." přikývl mladík, povzdechl si a pokračoval ve čtení.
***

" Alcië? Alcie!" Onóno prolezl snad celou loď, ale nikde ji nenašel. Pokud se díval pořádně, zbývalo poslední místo, kde by mohla být. Valcarova kajuta.
" Proč by tam chodila?" nechápal zadýchaný Onóno, když se zastavil u jmenované kajuty. Přiložil ucho ke dveřím a zaslechl rozhovor dvou osob.
" Já nevím jak je to možné." To PLAKAL Valcar " Moc se ti omlouvám. Vám všem. Nebyl jsem to já."
" Já vím." utěšoval ho dívčí hlas. Alcië, blesklo chlapci hlavou. Zvedl ruku a položil ji na kliku. Pak si to ale rozmyslel. Vypadá to, že je Valcar zpátky, ale Alcië se o to zasluhuje, takže je tam nechám...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Byl/a sem tady??

Klik! 100% (205)

Komentáře

1 Eámanë Eámanë | Web | 21. ledna 2013 v 16:14 | Reagovat

To je zajímavá kapitola, určitě si přečtu přecházející, aby mne to vtáhlo více do děje ;)

2 Eámanë Eámanë | Web | 28. ledna 2013 v 13:55 | Reagovat

Ahoj,
Jak se máš ... ?

3 Nalouwi Nalouwi | 30. ledna 2013 v 21:11 | Reagovat

díky... Já? Fajne... a Ty? :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Dík za návštěvu :-)