6. kapitola Nejistota 1. část

25. září 2012 v 20:08 |  Liothral- Kletba sester Chlisumrës
Určitě jste si všimly, že jsem poslední dobou nic nepřidávala... Omlouvám se, ale učitelé toho po nás chtějí hrozně moc, takže se prakticky ke psaní nedostávám... Mám toho moc a podle toho také vypadá tahle kapitola. Má zatím jednu část, ale doufám, že se nějak dostanu k napsání druhé. :)
Nalouwi


" A co tvoje rána." zeptala se náhle po několika hodinách ticha Aiusa " Bolí to ještě hodně."
" No." protáhl Ginut a chystal se nasadit zmučený výraz a říct " Jo hrozně! Auuuuu!", ale Aiusa ho prokoukla a dřív než stačil něco říct, se rozesmála.
" Tak určitě si nemysli, že si budeš vymýšlet. Vypadá to, že je to lepší, že?"
" Hmm..." pokrčil rameny elf " I když mě to sem tam pobolívá, je to lepší."
" Jo tak to ti věřím. Tohle vypadá pravdivě."
" Co sis myslela?" zašklebil se Ginut " Vždyť já mluvím pravdu pořád. Jsem takovej milej, ochotnej a šikovnej."
" Jen aby ses nezkazil na týhle výpravě." zasmála se elfka " Ty seš hlavně chudáček, protože tě zlá Aiusa trápí, že jo?"
" Hmm... přesně tak to je."
" I ty chudáčku." ušklíbla se elfka a popohnala svého koně.
Tak takhle ty, jo? Dobře. Jak chceš. Pomyslel si elf a vyrazil za ní.
" To sis myslela, že tě nedohoním s tím tvým tempem." Zavolal na ní přes rameno, když ji předehnal.
Elfka se jen zašklebila a chtěla přidat, ale tu si všimla, že se vedle hýbe křoví. Zpomalila svého koně.
" Hodný Getrexi." přivřela oči a uviděla tři Srudaly jak ji pozorují. V tu chvíli ji nenapadlo nic jiného než-
" Ááááá!" zařvala a vrhla se na ně s vytasenými dýkami. Tyto Srudal byli asi nepovedení a proto je ihned všechny zabila. Po té projela houštím a sledovala okolí. Nikde však nespatřila znaky, že by tu byli další Srudal. Proto otočila Gertexe a vrátila se na cestu, kterou pro ni vyšlapal Ginutův kůň Kllimp.
" V pořádku? Co to bylo?" uslyšela Ginuta
Podívala se na něj a usmála se.
" Dobrý. Byli to jen tři Srudal, ale byli hloupí..." mrkla pak zvážněla " Víš kam máme jet?"
" No," protáhl Ginut " tak přibližně jo, ale-"
" Jo jasně, já jen, že mi připadá, jakoby se tu nějak rychle stmívalo." zkrabatila čelo.
Ginut se rozhlédl a opravdu: V okolí bylo šero, ačkoliv bylo teprve poledne.
" Co se to děje?" zašeptal
" Na to sem se chtěla zeptat já tebe." usmála se Aiusa " Teď mě tak napadlo, jestli jsme se moc nepřiblížili k Mlhavému bludišti."
" To snad ne. To je ještě daleko."
" Jak myslíš." kývla hlavou a dodala " Jen mám takovej pocit, že jsem někde četla, že v polovině lesa blíž k pásmu se rychle stmívá a je tu často ráno a večer mlha."
" Týjo ty seš ale čtenářka!" vyvalil oči Ginut " Tos to musela vědět už dávno, že někam pojedem."
" Vůbec ne." zrudla Aiusa " Jen jsem se chtěla něco dozvědět o naší zemi a tak..."
" Tak to je hezký." zasmál se Ginut a pomyslel si: No jo až budeš královna, bude se ti to hodit. Ginut byl- ač se to nezdálo- do mladé elfky zamilovaný a tajně doufal, že si ho vezme za muže. Pořád přemýšlel jak ji to dát najevo, ale bál se, že ho odmítne. Musím využít nějakou příhodou situaci.

" Ginute? Vážně mám pocit, že jedeme moc na západ." Mlhy vůbec neubývá. Spíš přibývá." zamračila se elfka po půl hodině.
" Máš pravdu." přikývl Ginut a zašátral v jedné sedlové brašně. " Zkusím se podívat na kompas."
" Ne." zarazila ho Aiusa " Je to zbytečný. Pokud jsem blízko Mlhavého bludiště, nebude kompas fungovat. Myslím, že teď už budeme muset jet na jistotu. A pokud dorazíme k Mlze. Budeme mudet doufat, že nám Nollie pomůže."
" Dobře." přikývl elf a napřímil se. " Tak vzhůru do mlhy!"
" Super." usmála se elfka " Jsem ráda, že to bereš tak optimisticky."
" To já vždycky." vypjal hruď Ginut
" Hmm..."
" Hele? Víš, co mě napadlo?" promluvil po chvíli ticha Ginut
" Ne to fakt netuším, ale myslím, že to bude nějaká blbost."
" Ne teď mluvím vážně. Myslím, že bychom se teď měli držet blízko sebe. Žádné závody, žádné výpravy pro jídlo. A taky si myslím, že pokud to začne být horší, měli bychom slízt dolů z koní a-a- a chytit se za ruce, abychom se neztratili." byl rád, že je mlha, protože ta mohla z části zakrýt červeň, která mu při poslední větě zalila tváře.
" Máš pravdu. Řekla bych, že je to dobrý nápad." přikývla Aiusa, která při Ginutově poslední větě také zrudla.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ariven ariven | Web | 25. září 2012 v 20:27 | Reagovat

Tak oni by se drželi za ručičky, jo? :-D Super kapča a těšim se do Mlhavého bludiště ;-)

2 Nalouwi Nalouwi | 27. září 2012 v 13:27 | Reagovat

:) no jo no :D

3 Nefertiti Nefertiti | 27. září 2012 v 22:57 | Reagovat

No teda že se nestyděj!! :-D

4 Nalouwi Nalouwi | 28. září 2012 v 20:26 | Reagovat

:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Dík za návštěvu :-)