5. kapitola Strom Neglan 2. část

9. září 2012 v 18:08 |  Liothral- Kletba sester Chlisumrës
Nazdárek lidi,
tak přidávám další kapču... snažim se aby byli delší, ale moc mi to nejde... Ke konci je fakt divná, sorry :-)
Tak co, jak jste začali nový rok??
Nalouwi



" Táák." vydechla Aiusa " Jsme tady!"
Stála před vysokým Neglanem- což je název jediného druhu listnatých stromů v Liothralu- a hluboce oddechovala.
" Doufám, že to nebyl jen sen." řekla si spíš sama pro sebe a zoufale se podívala na Ginuta, jehož obličej byl úplně bílý. Látka na prsou už byla celá od krve.
" Prosím! Prosím! Prosím, prosím." šeptala a upřeně sledovala strom.
Pak se strom jakoby zavlnil a před ním se objevila dívka. Byla oblečena v zelenohnědých šatech. Měla šedivé jiskřivé oči a dlouhé hnědé vlasy. Na krku měla náhrdelník a modrým kamenem. Dívka si je prohlédla a řekla:
" Vítám tě Aiuso! Jsem ráda, že jsi přišla. Jsem víla Neglan a pečuji o tento les. V této době se ukrývám v tomto stromě, protože jak jste se sami přesvědčili, v tomto lese už není bezpečno. I když je pravda, že jít do lesa bylo v této zemi vždy riziko. Od té doby, co se zde objevil Tullan slábnou lesy a proto jsem tu já a mé sestry, abychom jim pomáhaly. Dost už ale řečí. Tvůj přítel je vážně zraněn, a pokud si nepospíším, zemře. Souhlasíš s tím, že k jeho uzdravení použiju svou moc? Jistě, jsou i jiné možnosti, ale trvalo by to déle, což by pro něj mohlo být osudné. Takže?" Tázavě pohlédla na Aiusu.
" Souhlasím s použitím tvé moci." řekla a dodala: " Ale teď už si pospěš."
" Dobrá." konejšivě se usmála Neglan a pak se otočila ke Ginutovi.
Rázem se celá rozzářila a ruce se jí obalily žlutým světlem. Pak promluvila. Měla nadpozemský hlas a mluvila starověkým jazykem, kterému Aiusa nerozuměla. Pak začala zpívat. Aiusa tomu opět nerozuměla, ale velice se jí to líbilo. Pak to rázem všechno přestalo. Víla zhasla a píseň utichla. Pak Neglan promluvila:
" Tvůj přítel je zdráv. Nech odpočívat a i ty si odpočiň. Ráno se probudíte a budete moct jít dál, doufám, že cestu znáte. Ráno si sbalte pár plodu Neglanu a i pár ochutnejte. Dají vám sílu a energii. Šetřete s nimi. Nezkazí se, ale další už nedostanete. Bude to takový váš poklad. Teď ale spi." dořekla a mávla rukou.
" Děk-" usmála se Aiusa, ale pak náhle padla k zemi a usnula.
" Spěte, a čerpejte síly." zašeptala Neglan a pak se vrátila do stromu, aby také nabrala síly po složitém kouzlu.
***
Ráno se Aiusa probudila. Vyskočila na nohy a podle pokynů nasbírala nějaké ovoce. Pak se náhle vzpomněla-
" Ginute?"
" Chrmm?"
" Spíš?"
" Hmm."
" Tak vsávej! Musíme pokračovat."
" COŽE?! A co jídlo?"
" Achjo. Ještě před pár hodinami jsi málem umřel a stejně ti to nezabrání, aby si myslel na jídlo."
" No jo. Co se dá dělat." zazubil se Ginut " Kde to vlastně jsme? A co se stalo? Pamatuju si jen, že mě jeden Srudal škrábnul. Pak jsem ještě chvíli bojoval, ale pak už si pamatuju jen tmu. Vlastně ne," zamyslel se " ještě si vzpomínám na nějaké teplo, které mě zalilo. Ale to je asi všechno."
" Takže jsme u stromu jménem Neglan. Co se stalo, víš, teda alespoň něco víš." usmála se " Potom, co jsi omdlel, jsem o tebe pečovala, ale pak jsem usnula a ve snu mě navštívila víla Neglan."
" Neglan? Víla? To fakt existujou?"
" Jasně, že existuje. Týjo, co jsi dělal ve škole?" čertila se Aiusa
" To nevím. Asi sem do tý školy ani moc nechodil." podrbal se Ginut na hlavě
" No, někdy si to říkám, že to tak bude, ale tys chtěl vědět, co se stalo, takže poslouchej."
" Nojo dyť poslouchám."
" Dobře." uklidnila se elfka a řekla Ginutovi vše, co se stalo. " Myslím, že to teplo, které jsi cítil, bylo kouzlo té víly."
" Samozřejmě. Tak to bude ono." zabručel Ginut a pak pohlédl na Aiusu a tvář se mu rozjasnila.
" Ale né. To ho určitě zase něco napadlo." řekla si dívka spíš sama pro sebe, ale Ginut ji slyšel.
" To víš, že jo. Kdy bude snídaně?"
" Ach nééé. Že mě to nenapadlo hned, když jsem spatřila tvůj výraz."
" Hmm... tak kdy bude?"
Aiusa si náhle uvědomila, že nasbírala ovoce. Jujky to asi Ginutovi radost neudělá...
" Milý Ginute." usmála se náhle sladce Aiusa " Snídaně bude, kdy budeš chtít. Třeba hned."
" Sup-! Počkat, počkat. To se mi nějak nezdá." zamyslel se elf " Co bude k snídani?"
" Překvápko!" vykřikla Aiusa a vytáhla dva kusy zvláštního ovoce.
" Jabko?" vzdychl Ginut. Ovoce totiž vypadalo jako jablko, ale mělo fialovou barvu.
" Když myslíš." usmála se zase elfka a podala mu jeden kus. " Dobrou chuť!"
" No to ti teda děkuju." zamumlal Ginut a zakousl se do "jablka". Jeho oči se náhle rozšířily překvapením.
" Týjo! To je nějaké kouzlo! Vždyť to chutná jako pečený krocan!" vykřikl a nadšeně se znovu zakousl do své snídaně.
Aiusa nadzvedla obočí a ochutnala svůj příděl. Vzápětí vyvalila oči.
" Čokoláda!"
" Hustý! Že jo?!" zachechtal se Ginut, kterému se rázem zlepšila nálada.
" Myslím," řekla Aiusa, když dojedli " že toto ovoce chutná každému podle toho, co má rád a co mu podle něj dodává sílu a energii."
Ginut souhlasně pokýval hlavou. Měl pocit, že by dokázal uběhnout 100km bez přestávky, anebo vyšplhat na Mellgle- nejvyšší horu Liothralu. Oči se mu rozzářily, když pohlédl na brašnu s jídlem.
" Eště!"
" Ginute, uklidni se! Myslím, že kdybys toho snědl hodně, mohlo by ti to ublížit."
Ginut na ni pohlédl jako na blázna " Blbost!"
" Ne! Vážně! Konec. Balíme a jedem." rozhodla a vyskočila.
" Škoda... tak příště." řekl Ginut a šel připravit koně.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ariven ariven | Web | 9. září 2012 v 20:05 | Reagovat

Ten Ginut! :-D  :-D  :-D "Jabko?" :-D  :-D
Náhodou dobrá kapitola, ten konec je právě to nejlepší! :-D
A super dess ;-)

2 Nalouwi Nalouwi | 10. září 2012 v 6:47 | Reagovat

dík :-D

3 Nefertiti Nefertiti | 10. září 2012 v 18:58 | Reagovat

Ten konec je nejlepší! :-D Prej: "Jabko?" A pak: "Krocan!" :-D Kdo má vydržet ty návaly smíchu? :-D
Jinak moc pěknej dess :-)

4 parala parala | Web | 16. září 2012 v 20:19 | Reagovat

Prý byl nejhorší konec... NE! Nejlepší! Ginut je fakt super! Jinak dess máš hezkej! Kde si sehnala ten obrázek???

5 Nalouwi Nalouwi | 18. září 2012 v 18:07 | Reagovat

[4]: díky :) já nevím někde na googlu... :-)

6 Alea Alea | Web | 19. září 2012 v 19:53 | Reagovat

Pěkné! A neboj, konec není divný, čekala jsem horší :D. A dlouhé to je tak akorát!
P.S.: Jsem ráda že se ti mé povídky líbí :).

7 Nalouwi Nalouwi | 23. září 2012 v 11:10 | Reagovat

[6]: no to nemáš zač... Tvé povídky jsou úžasné!! :-):D
Díky moc :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Dík za návštěvu :-)