8. kapitola Bouře 1.část

12. června 2012 v 15:44 |  Prokletí ostrova Aspairënya
Jak jste si všimli, (nebo jak si všimnete) Helenka, Láďa, Šimon a Tomáš se už jmenují svými novými jmény... Někdy je docela těžké si zapamatovat, jak se kdo jmenuje a tak vám to sem pro jistotu napíšu:
Tomáš- Onóno, Šimon- Laston, Láďa- Valcar a Helenka- Alcië
Přeji hezké počtení...



Večer se rozloučili se všemi služebníky a se svou posádkou. A ráno, když jim donesla ranní služba zásoby, rozloučili se a společně s deseti námořníky z královnina dvora se vydali na cestu.

***
" Jé, to je příjemné, být zase na moři." rozplývala se Alcië
" Ano, jsem rád, že ti jsem." přitakal Onóno a usmál se. Za chvíli se ale zachmuřil.
Alcië si toho všimla " Trápí tě náš úkol?" zeptala se
" Vlastně trochu jo, ani nevím co máme dělat a bojím se, že všechny zklameme."
Alcië mu položila ruku na rameno " To zvládneme, bráško."
Onóno se na ni usmál a byl vděčný, že má takovou sestru.

***
Valcar stál na zádi a pozoroval moře. Přemýšlel. Pomalu přenesl pohled na kormidelníka a poté k němu pomalým krokem zamířil.
" Jaký máme směr?"
" Jihovýchod."
" Mohl bych na chvíli ke kormidlu?"
" No, jestli to umíš, tak prosím." řekl kormidelník a odstoupil od kormidla.
Valcar přistoupil ke kormidlu, chytil ho a upřeně se podíval dopředu. Na obzoru spařil něco tmavého
" Salmiene, co je to? Bouře?"
" Ano. Měli bychom se na ní připravit." odpověděl Salmien a odešel vydat rozkazy.
Valcar se podíval na kompas. Mířil na jihovýchod. Podíval se zase na bouřkový mrak. Zachvěl se. Zažil již několik bouří na moři, ale teď dostal ani nevěděl proč strach. Pohlédl zase na palubu a uviděl Alcië jak k němu běží.
" Co se děje Alcië?" zeptal se
" Mám trochu strach a kluci někde pracují."
" Neboj, budeš tady se mnou a potom se půjdeš schovat dovnitř."
" Ale já nechci být uvnitř." řekla Alcië, která nevěděla, co chce
" Tak jestli chceš, tak tady zůstaň, ale pokud to bude horší, slib mi, že zůstaneš uvnitř."
" No, tak jo." souhlasila nakonec
Stoupla si vedle něj a pohlédla na bouři.
" A ty nemáš strach?"
Valcar se podíval do Alciiných tmavých očí a náhle si uvědomil splašené bušení srdce a že má zrychlený dech. Bál se, ale nechtěl Alciu vyděsit.
" Každý má strach z bouřek," začal pomalu " ale někdo velký a někdo malý. Já mám strach hlavně o to, aby se nikomu nic nestalo. A abychom splnili to, co máme udělat- to je spíš starost, ale mám strach z toho, jaké by to mohlo mít následky, kdybychom to nesplnili."
" Neboj se. To zvládneme." utěšovala ho Alcië. Pak se podívala na bouři, otřepala se a zamířila do své kajuty, protože už nemohla vydržet dívat se na tu hrůzu.
Když se za Alcií zavřeli dveře, Valcar sjel pohledem na palubu a hledal Lastona a Onóna. Když je našel, přivolal si je k sobě.
" Tak co? Máte hotovo?" zeptal se jich
" Jasně. Co chceš."
" Jen tak pokecat." zazubil se, ale pak se ohlédl a ztišil hlas " Alcië se bojí bouřek, snažila se tvářit statečně, ale i tak se radši šla schovat do své kajuty. Kdybyste náhodou měli čas, skočte za ní a nějak ji pobavte."
" Žádný problém." řekli ti dva, protože když šlo o zábavu, byli velmi úspěšní.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 holianka/Eleon holianka/Eleon | Web | 12. června 2012 v 16:10 | Reagovat

to je moc krásný!!

2 ariven ariven | Web | 12. června 2012 v 17:26 | Reagovat

Onóno, to mě dostává! :D :D :D Pěkná kapitola ;)

3 Nefertiti Nefertiti | 12. června 2012 v 19:31 | Reagovat

[2]: Mě taky xD

Jinak moc hezká kapitola. A doporučovala bych rychle další , protože jinak se ze mě stane ještě větší cvok, než jsem teď.

4 Neilin Neilin | 13. června 2012 v 7:05 | Reagovat

:) hmm... to bych chtěla vidět :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Dík za návštěvu :-)