4. kapitola Loučení 1.část

20. června 2012 v 20:21 |  Liothral- Kletba sester Chlisumrës
Je tu 1. část další kapitoly... Užijte si ji (pokud to jde...)


Ginut seděl na posteli a hleděl do prázdna. Před hodinou se vrátili jeho rodiče od čaroděje Belna. Matka se tvářila smutně, ale jediné co z ní dostal, bylo, že si má jít sbalit věci a potom že mu něco poví. Už si sbalil základní věci a teď měl v plánu dojít do zbrojírny, stáje a do kuchyně. Ale nedokázal se zvednout. Trápil ho matčin obličej. Co se stalo? Jistý je, že někam pojede, jinak by se asi nebalil. Ale kam?
Uslyšel tiché zaklepání na dveře.
" Dále."
Do pokoje vklouzla mladá blonďatá elfka ve světle modrých šatech.
" Aiuso!"
" Je to pravda? Je to pravda, že odcházíme pryč?"
" Asi ano. Řekla ti to má matka?"
" Ano. Vypadala velmi smutně."
" Hmm... to jo. Smutná je. Nevíš, kam půjdeme?"
" Ne to mi fakt neřekla."
Nastalo ticho, ve kterém oba přemýšleli o tom samém.
" Už máš sbaleno?" zeptal se po chvilce Ginut
" No samozřejmě." usmála se Aiusa " Musím být připravena na tak zajímavou akci. A ty?"
" Dalo by se říct, že jo. Už mi zbývá jen připravit jídlo." zasněně se usmál při slově jídlo " Potom chci skočit do zbrojírny pro nějaký dobrý meč a ještě se jít podívat na koně, jestli jsou připravení."
" Tak jo. Co kdybychom první došli za královnou a zeptali se jí na cíl a důvod cesty?"
" Jo, to je dobrý nápad."
" Tak jdem."
Společně vyšli ze dveří a zamířili ke královnině komnatě.
Když k ní došli, Ginut zaklepal a poté vešli.
" Mami?" zavolal tiše
" Ano, Ginute?"
" Mám sbaleno a chtěl bych se zeptat, kam pojedem?"
" Jojo chvilinku počkej. Hned jsem u tebe."
Po chvíli se jeho matka vynořila z vedlejšího pokoje.
" Takže- Jé ahojky Aiuso!"
" Dobrý den." pozdravila zdvořile královnu mírnou poklonkou.
" Ehm... kde jsem to skončila? Jo tady. Takže," podívala se na Ginuta a ten si všiml jak má červené oči " jak víš, byli jsme u Belna, protože jsme měla zvláštní sen. Zjistili jsme, že nás chce napadnout a zničit zlý netvor Tullan. Jediný tvor, který by dokázal ho zničit je vlastně rod kouzelných elfů jménem Zvamas." na chvilku se odmlčela a Ginut ji okamžitě skočil o řeči.
" No tak to je jednoduché. Najdeme Zvamas a oni nás zachrání."
" Víš Ginute, ono to není tak jednoduché. Zjistili jsme, že existuje poslední z tohoto rodu. Mladá dívka Nalouwi. To bude váš úkol: najít a případně zachránit tu dívku."
" Aha. No tak to je v pohodě."
" Právě že ne. V cestě vám budou stát vaši nepřátelé- sluhové Tullana."
" Nebojte se královno. My přece umíme bojovat a ubráníme se jim." ozvala se Aiusa
Královna na ni vděčně pohlédla
" Takže pojedeš? Nevadí ti to?"
" Co jste si o mně myslela? Mně vůbec nevadí boj a napětí a navíc- omlouvám se- je tu hrozná nuda."
" Tak to se omlouvám. Víš já jsem měla strach. Moc jsem nesouhlasila, ale co se dá dělat když se zachraňuje svět. A to s tou nudou," královna se tiše usmála " myslím, že Sirlan říkal, že se nudíte."
" No to se tedy nemýlil." přisvědčil Ginut
" Dobrá. Takže počkáme na vašeho otce a domluvíme se, co a jak."
" Hmm... Tak jo." řekl Ginut a posadil se do křesla. Natáhl ruku a vzal si kuličku hroznového vína. Otáčel s ní v prstech a nakonec ji sněd. I Aiusa se posadila a přemýšlela. Královna tiše postávala u dveří a při každém zvuku sebou trhla.
Pak se otevřely dveře a dovnitř vešel král.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ariven ariven | Web | 28. června 2012 v 17:13 | Reagovat

Pěkná kapitola, nechápu, že jsem si jí předtím nevšimla :D

2 Nefertiti Nefertiti | 28. června 2012 v 18:15 | Reagovat

To se jako nestydíš ukončit to zrovna teď?  Neštvi! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Dík za návštěvu :-)