1. kapitola Na bitevním poli

27. května 2012 v 21:43 |  Pomsta
Ahojky
Omlouvám se Eleon, ale prolog jsem jaksi nenapsala a začala jsem rovnou 1. kapitolou
a tady je:


Slom se probíral z omráčení. Poslední, co si pamatoval, byl pach potu a krve, třeskot mečů, výkřiky raněných a nejhlasitější křik nejlepšího přítele Tumase. Pak už bylo jen ticho a tma.
Zvedal se do sedu a rozhlížel se. Na bitevním poli bylo ticho. Zranění byli odvezeni pryč. Bitva byla dokončena a vyhrála strana toho lotra, Gruma! Zasténal, když pohnul zlomenou nohou. A náhle ho uviděl. Tumas! Opatrně se připlazil k jeho tělu a pocítil obrovský zármutek a vztek.
***
Před několika měsíci přišli do jeho vesnice Tros v západní části Merského království vojáci. Verbovali muže do války. Tehdy byli oba dva, Tumas i Slom nezkušení mladíčci a věděli jen to, že chtějí slávu a bohatství. Byli tedy šťastni, když je vybrali, viděli v bitvě možnost, nepočítali s tím, že by mohli prohrát. A to se jim vymstilo.
Když se začalo bojovat, uvědomili si, že to není jen tak. Na začátku to vypadalo, že vyhrají, ale poté se objevili Dërsk-mi, nový lepší druh skřetů. Hned bylo jasné, že si s nimi Grum jen hrál. Dërsk-mi rozdrtili úplně všechny, dokonce i své spolubojovníky. Sloma napadlo, že nemají šanci. Jeden skřet se k oboum chlapcům rychle blížil a než stačili něco udělat, zvedl svou velkou sekeru a sekl. Na poslední chvíli uhnuli, ale i tak Sloma zasáhla a on omdlel. Sesunu k zemi a tak se vyhnul šípu, který na něj letěl.
***
" Né!" vzlykl mladík. Hlavu měl skloněnou k tělu Tumase. Tumas ležel na zádech a krvácel z krku, kam ho zasáhl šíp, který patřil Slomovi.
" Slome…" vydechl Tumas. Vyděšeně se podíval na černý šíp s rudým opeřením. " Já umírám…"
" Néé! Znovu vykřikl Slom. V tu chvíli se Tumasovi zavřeli oči " Sbohem příteli." Zašeptal a zemřel.
Slom se rozplakal. Zároveň se v něm vzedmul vztek. Ačkoliv byl zraněný, zvedl se a s ohnivým pohledem se otočil k jihu- odtamtud pochází jeho nepřítel Grum.
Jakmile udělal krok, uslyšel své jméno. Neochotně se otočil a uviděl nějakého mladíka, který zjevně přežil bitvu.
" Slome," vydechl, když k němu doběhl " takže jsi přežil. To jsem rád. Máme se vrátit do tábora a poté domů.
" A kdo to nařídil?" zeptal se Slom
" Velitel Dijcon." odpověděl ten mladík. Chtěl asi pokračovat, ale Slom ho přerušil:
" No, tak mu vyřiď, že jsem se vydal na- " zaváhal, ale poté popravdě dořekl " jih."
" Cože?!" vyvalil oči mladý voják, Slom si vzpomněl, jmenoval se Vibur. " To nemůžeš." A aby mu Slom neutekl, chytil ho za loket a táhl směrem, odkud přišel.
Slom mu neustále opakoval, že chce na jih a snažil se mu vytrhnout, ale po nějaké době přestal, protože byl velmi vyčerpaný a bolest v noze byla nesnesitelná.
***
K večeru přišli do malého tábora na kraji lesa. Bylo tam dohromady asi třicet vojáků- to byli všichni, co přežili příchod Dërsk-mi. Ostatní nepřežili. Slomovi vhrkli slzy do očí, když si vzpomněl na Tumase.
" Tak veliteli," hlásil Vibur " tohle je poslední živý, kterého jsem našel."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nefertiti Nefertiti | 28. května 2012 v 14:11 | Reagovat

Teda Terezko, to bych do tebe neřekla že zavraždíš Tumase (vzhledem k tomu že mi to připomíná Tuomase :D). Ale jinak úžasný! Moc se mi to líbí! Jen tak dál.

2 Neilin Neilin | 28. května 2012 v 15:17 | Reagovat

:))
Já vím, stálo mě to velké úsilí...
:)

3 holianka/Eleon holianka/Eleon | Web | 28. května 2012 v 18:31 | Reagovat

krása! fakt povedená kapča. pokračuj. prooosííím  :D

4 ariven ariven | Web | 28. května 2012 v 20:48 | Reagovat

Pěkný :)

5 Amanda Amanda | 31. října 2012 v 19:37 | Reagovat

Začíná to zajímavě. :-D

6 Ilía Ilía | Web | 18. května 2013 v 16:23 | Reagovat

pěknej začátek hned jdu na další. Jen mi připadala Tumasova smrt hodně zkrácená... ale jinak super kapitolka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Dík za návštěvu :-)