Prolog

20. dubna 2012 v 17:23 |  Liothral- Kletba sester Chlisumrës
A přece se mi to povedlo. To víte. Prší a já se ke kůzlátkům nedostanu. Takže hle tady to máte. :)


Dívka běžela tmavou vesnicí. Hluk za ní byl stále hlasitější- její pronásledovatelé byli blízko. Rychle odbočila do vedlejší uličky. Sotva popadala dech, ale musela běžet dál. Konečně doběhla na kraj vesnice, který sousedil s Listrilským lesem. Schovala se mezi stromy a zhluboka oddechovala.
Až dodnes žila docela normální život, až na smrt svých rodičů se podobala mladým lidem, se kterými sousedila. Dnes se stala změna. Zrovna když chystala oslavu svých osmnáctých narozenin, které by dnes za normálních okolností měla slavit, se stalo něco zvláštního.
Uhodil blesk a náhle tam místo obyčejné dívky stála elfka. Ale nebyla normální. Měla křídla.
Měly barvu zapadajícího slunce. Když si toho všimla, zaječela strachy. Do jejího pokoje vtrhla sousedka odvedle, a když ji uviděla, také zaječela a vyběhla z místnosti ven.
O chvíli později se dveře rozletěly dokořán. Stál v nich místní starosta, vedle něj ta sousedka a za nimi skoro celý zbytek vesnice. Když ji starosta uviděl, hlasitě zvolal:
,, Je to čarodějnice."
Byly slyšet poplašené výkřiky žen, hlasité volání mužů a pláč malých dětí. Bylo to jak noční můra. Dívka klesla na kolena a hlasitě se rozplakala.
Poté přiběhli silní muži a odvlekly ji ven z vesnice se slovy:
,, Zabít ji nemůžeme, ještě by nám ublížila, a tak ji musíme vyhnat a doufat, že se nám nepomstí."
Jenže ona se chtěla vrátit. A když ne natrvalo, tak alespoň pro své věci.
Když se setmělo, vydala se pod rouškou noci ke svému domu. Vzala si své věci a chtěla odejít. Když za sebou zavírala dveře, uslyšela ženský jekot. Polekaně nadskočila. Někdo si jí všiml. Rozhlédla se a uviděla baculatou postavu své BÝVALÉ sousedky v noční košili. O chvilku později se z okolních domů vyřítili muži s vidlemi a hlasitě řvali, ať jde pryč. A takhle to bylo.

Teď tu stála se slzami v očích a smutně se dívala na místo, kde žila.
Ve svém smutku si nevšimla muže, který se k ní zezadu plížil
,, A mám tě!" tiše zajásal
A potom nahlas zavolal: ,, Tady je. Mám ji!"
Všichni se tam seběhli a čekali, co řekne. On předstoupil a pravil:
,, Zaklínám tě zlá čarodějnice, aby jsi nikdy nesměla sama vykročit z tohoto lesa."
Znovu uhodil blesk. Ozval se hrom. A začalo pršet.
A Nalouwi byla pryč. Zakleta se ztratila do nejtmavšího koutu lesa. A od té doby ji nikdy nikdo neviděl.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nefertiti Nefertiti | 20. dubna 2012 v 19:17 | Reagovat

To je super ale proč to píšeš kurzívou? :)

2 Neilin Neilin | 21. dubna 2012 v 17:07 | Reagovat

já nevím jen tak- je to prolog...
To je hroznej nezvyk  ta tvoje přezdívka...
:))

3 Neilin Neilin | 21. dubna 2012 v 17:08 | Reagovat

jakože to je z minulosti, asi??

4 ariven ariven | Web | 28. května 2012 v 20:14 | Reagovat

Pěkný, vypadá to zajímavě... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Dík za návštěvu :-)