2. kapitola Ostrov královny Alexandrie

3. března 2012 v 10:42 |  Prokletí ostrova Aspairënya
No, snad se vám to bude líbit...


Rok po příchodu na loď už se všichni na lodi k sobě chovali tak jakoby se znali od narození. Jednoho dne se na obzoru objevil již dvanáctý ostrov, který navštívili naši noví námořníci. Kralovala tam královna Alexandrie. Byla to královna velmi chytrá, spravedlivá a milovala svůj lid. Velmi příjemně přivítala hosty a nabídla jim pobyt v nejlepším hotelu s krásným výhledem na moře. Potom se jich vyptávala na nové námořníky a ostrovy, které navštívili od minulé návštěvy u ní. Když jí všechno pověděli, řekla: ,,Už je moc hodin, měli byste jít spát. Zítra vás budu očekávat v 8 hodin, dobrou noc." A odešla. Námořníci si jeden po druhém řekli dobrou noc a šli spát. Jenom Helenka ještě nešla spát, jako každý večer si v hlavě promítala předešlý den a vzpomínala na maminku a na tatínka. Tolik se jí stýskalo... Když tak přemýšlela, zaslechla divný zvuk. Co to asi je, pomyslela si. Napnula uši, aby zjistila, co říká ten hlas. Byl to mužský hlas a šeptal: ,,Přijeďte k nám na ostrov zapomnění a pomozte nám!! ...A pomozte nám!!" Hlas slábnul, až nebyl slyšet vůbec. Helenka si řekla, že ráno informuje své přátele o tom, co v noci slyšela. Teď už se jí ale chtělo spát, a tak zalezla do postele a za minutku spala jako dub. Ráno, když se všichni probudili, řekla Helenka, aby byli chvilku zticha a poslechli si, co v noci slyšela. Všichni se ztišili a poslechli si jí. Když domluvila, Tomáš se zamyslel a řekl: ,,Jsi si jistá, že se ti to nezdálo??" A Láďa je rozsoudil: ,,Zeptáme se královny Alexandrie, ta je chytrá a něco o tom určitě bude vědět." A tak se všichni oblékli, umyli a šli do vstupní haly, kde uslyšeli hlasy. Ve vstupní hale stála královna a mluvila s mužem zahaleným v černém plátně. Po chvíli muž odešel. Královna se otočila, byla zamračená, ale když si všimla dětí, usmála se a dělala, jakoby se nic nestalo. Všichni brzy pochopili, že se děje něco divného. Večer, když byli všichni ve svém pokoji, přemýšlel Láďa:,,Co když to souvisí s tím, co Helenka slyšela" A Šimon řekl: "To by mě zajímalo, komu máme pomoct?" ,,Hmm to mě taky."přitakal mu Tomáš.
Druhého dne ráno se rozhodli:,,Teď anebo nikdy" prohlásil Láďa. Běžel za královnou, která se chystala vejít do hodovní síně. Zastavil jí a chtěl se jí zeptat, ale ona ho umlčela a řekla, ať se po snídani dostaví společně s ostatními do její komnaty. Láďa přikývl a šel to říct ostatním. Po snídani všichni vyrazili k její komnatě. Byli zvědaví, co jim řekne. Zaklepali na dveře jejího pokoje a poté vešli. Přivítala je se smutným obličejem. Pokynula jim, aby se posadili do křesel a potom začala:,,Vím, proč jste přišli. Také jsem v noci slyšela ty hlasy. Asi by vás zajímalo, odkaď jsou že? Tak já vám to povím. Bude vám to určitě připadat jako pohádka, ale je to pravda.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Enfersis Enfersis | 4. března 2012 v 15:12 | Reagovat

Pokračování! :D

2 Black Black | 4. března 2012 v 15:53 | Reagovat

skvělýýýý XDDD

3 Neilin Neilin | 6. března 2012 v 16:38 | Reagovat

Díky

4 LukasLongr LukasLongr | E-mail | Web | 16. června 2013 v 8:52 | Reagovat

Jen tak dál.

5 Ilía Ilía | Web | 9. srpna 2013 v 11:28 | Reagovat

To se to teda rozjíždí :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Dík za návštěvu :-)